Všichni cítí, že nejsou na své problémy sami, ale že je s nimi někdo, kdo je schopen je nasměrovat a podržet, když to nejvíce potřebují.

Dobrovolničení v knihovně mě naplňuje a vnímám ho jako způsob, jak si odpočinout od svých povinností děláním něčeho, co dává smysl. Každé odpoledne je navíc jiné - chodí různé děti s různými potřebami a problémy, takže musím vymýšlet stále nové a nové způsoby, jak je zaujmout.

Jsem ráda, že jsem měla možnost vnést do vzdělávání “sdílecí kruhy”. Díky nim učitelé na naší škole nejen hledají chyby a rychlá řešení, ale především nově společně zažívají otevřené sdílení dobré praxe, osobního know-how a také společných úskalí a náročností své profese.